Každý druh dřeviny vyžaduje střih v jiném období. Máte přehled?

Předjarní období: když dřeviny odpočívají

Předjarní řez se týká dřevin, které dobře snášejí zásahy v klidové fázi. Ta nastává v zimě a trvá až do počátku jara, než se stromy probudí do aktivního růstu. Vhodné je období od druhé poloviny zimy do doby, než začnou stabilně růst denní teploty a rostliny nevyraší. Ideální je začít ve chvíli, kdy již nemrzne a teplota se drží nad bodem mrazu, protože mráz výrazně zhoršuje hojivost ran a zvyšuje riziko infekcí. Tento princip platí především pro většinu opadavých stromů. Během klidového stavu je tok mízy pomalý, rány se rychleji zacelují a rostliny nejsou vystaveny stresu, který by mohl ovlivnit jejich vitalitu.

Do této skupiny patří typické opadavé dřeviny například javor, dub, jasan, habr nebo buk. Patří sem také okrasné stromy, u nichž se předjarní řez zaměřuje především na prosvětlení koruny, odstranění poškozených nebo křížících se větví a formování tvaru. Rovněž některé keře jako například vajgélie, trojpuk nebo keřové tavoly, snášejí předjarní řez dobře a po zásahu vytvářejí silné mladé výhony.

V předjarním období zastříháváme také jehličnany, zejména borovice, smrky a jedle. Je však důležité vědět, že mnohé jehličnany nevytvářejí nové výhony ze starého dřeva, což platí například pro smrk. Proto je nutné řez provádět opatrně a nikdy nesnímat zelenou část větví až na staré dřevo. U jehličnanů je nutné vyhnout se podzimnímu řezu, protože takový zásah výrazně oslabuje jejich zimní odolnost. Předjaří tedy poskytuje nejlepší kompromis mezi klidem rostliny a jistotou bezpečné regenerace.

Zdroj: Felco

Jarní období: když se příroda probouzí

Jakmile se teploty stabilizují nad nulou a dny se začnou prodlužovat, většina ovocných stromů i řada keřů vstupují do optimální doby řezu. Jaro je ideální především pro druhy, které špatně snášejí zimní zásah, nebo pro ty, jejichž růstové mechanismy jsou citlivější na chlad a vlhkost. Jarní řez se nejčastěji provádí od konce února do začátku dubna, kdy už nehrozí silnější mrazy, ale stromy stále nevyrašily. Vhodná jsou především suchá období, aby rány rychle zaschly a nevystavovaly rostlinu riziku plísní. Vyšší vlhkost v době řezu je obecně nebezpečná a podporuje šíření houbových chorob.

Do této kategorie patří jádroviny, kam řadíme jabloně a hrušně, které dobře snášejí hlubší řez právě na jaře. V tomto období se nejlépe zakládá budoucí tvar stromu, prořezávají se křížící se a poškozené větve a podporuje se tvorba plodonosného dřeva. Běžné je také odstraňování vzpřímených výhonů zvaných vlky, které strom zbytečně vyčerpávají. Oproti předjaří se však v jarním období provádějí zásahy přesněji s ohledem na blížící se růstovou fázi, což umožňuje citlivější formování.

Citlivějším druhem jsou peckoviny mezi něž patří třešně, višně, meruňky, broskvoně a švestky. Tyto stromy nesnášejí hluboký řez v době zimního klidu, protože chladné počasí může způsobit špatné hojení a zvýšený výskyt chorob, například klejotoku. U třešní a višní je možné na jaře provést mírný tvarovací zásah, ale rozsáhlejší řez se doporučuje spíše po sklizni. U meruněk, broskvoní a švestek je nejlepší doba řezu téměř výhradně léto po sklizni. Pokud je nutné zasáhnout na jaře, volí se vždy jen minimální úpravy.

Na jaře se řežou také keře, které plodí nebo kvetou na letošních výhonech. Rybíz, angrešt, maliny a ostružiny vyžadují pravidelné prosvětlení a odstranění starých dřevnatých větví z minulé sezóny. Tyto keře mají výrazně rychlý růst a bez pravidelného řezu se zahušťují, ztrácejí plodnost a podléhají houbovým chorobám. Správně provedený jarní řez podporuje tvorbu silných mladých výhonů, které zaručí bohatou úrodu v aktuální sezóně. U malin a ostružin je navíc důležité rozlišovat dvouleté a jednoleté výhony a podle toho nastavit správnou péči.

Okrasné keře kvetoucí na jaře, například zlatice, kdoulovec nebo tamaryšek, se obvykle řežou až po odkvětu. Existuje však skupina okrasných dřevin vhodných pro jarní řez před sezónou kvetení. Patří sem například hortenzie stromečková a latnatá, které vytvářejí květy na novém dřevě. Jejich zpětné zakrácení na jaře podporuje tvorbu silných výhonů a velkých květenství. Hortenzie velkolistá má naopak jiná pravidla, protože kvete na starém dřevě a jarní hluboký řez by ji připravil o květy. Také tavolník japonský, komule či některé odrůdy růží se stříhají na jaře, aby vytvořily bohaté nové výhony. Správná znalost kvetení je tedy klíčová pro vhodné načasování řezu.

Zdroje: Felco

Jaké podmínky jsou pro řez nejvhodnější

Vhodná teplota a počasí jsou stejně důležité jako správné načasování. Rány se nejrychleji a nejbezpečněji hojí při teplotách mírně nad nulou a za sucha. Mrazivé počasí zpomaluje proces regenerace a může způsobovat omrzliny čerstvě řezaného dřeva, což je obzvlášť rizikové u citlivějších druhů, jako jsou peckoviny. Vysoká vzdušná vlhkost nebo déšť naopak podporují vznik houbových chorob a plísní, protože čerstvé rány zůstávají dlouho vlhké. Proto je vždy lepší volit slunečný nebo alespoň suchý den. Tento princip se vztahuje na všechny dřeviny bez výjimky a odborníci jej zdůrazňují při každém doporučení.

Shrnutí a doporučení pro praxi

Předjarní řez patří zejména opadavým stromům, okrasným dřevinám a jehličnanům, které dobře snášejí zásahy v období vegetačního klidu. Jarní řez je naopak ideální pro většinu ovocných stromů, ale je nutné rozlišovat mezi jádrovinami, které jej snášejí velmi dobře, a peckovinami, které vyžadují opatrný přístup nebo zcela jiné období řezu. Keře je vhodné posuzovat podle toho, zda kvetou na starém nebo novém dřevě, a podle toho přizpůsobit správný termín. Důraz je také třeba klást na vhodné počasí a suché podmínky.

Pokud budete jednotlivé dřeviny řezat s ohledem na jejich biologické rytmy, teplotní nároky a způsob kvetení či plodnosti, získáte zdravou a silnou zahradu, která vám přinese radost od jara do zimy. Kvalitní nářadí pro řez i střih dřevin, pořídíte samozřejmě u nás. 

Přečtěte si, jak vybrat vhodné nůžky a pilky v našem dalším článku.